Punské Kartágo se s Římem dostalo do křížku celkem třikrát, protože kontrolovalo sicilské úžiny. Šlo o války dvou nejvýznamnějších mocností o vládu nad středomořím.

1. První punská válka (mínus 264 až 241) byla převážně námořní. Římané zpočátku prohrávali, ale pak si udělali kopii (loď-rip) kartaginské lodi, k níž přidali můstek pro pěší. Vyhráli, skončilo to mírem a výpalným.
2. Druhá punská válka (mínus 218 až 201) se vedla po souši, protože na moři už měli převahu Římané. Kartaginský velitel Hanibal vzal ze Španělska slony a 30 tisíc pěšáků, přešel s nim Alpy a úspěšně se svou armádou operoval na italském území. Vyhrával takticky, zvítězil v několika slavných bitvách, ale strategického vítězství nedosáhl. (Možná znáte jeho výrok „ještě jedno takové vítězství, a jsem zničen“.) Zatímco Hanibal už v Itálii mlel z posledního, připluli Římané ke Kartágu, porazili punskou armádu, a vyhráli tak válku.
3. I po druhé prohrané válce se Kartágo vzchopilo. Třetí punská válka (mínus 149 až 146) byla motivována politicky ze strany Říma. Opět přijeli ke Kartágu, opět jej oblehli a po dvou letech dobyli, ovšem tentokrát to vzali z gruntu a punské Kartágo doslova srovnali se zemí. Obyvatelstvo prodali do otroctví a ruiny zasypali solí, aby tam v budoucnu nic nemohlo růst.